Měření a regulace
Měření a regulace se vzhledem k neustále rostoucím nákladům na energie stává klíčovým oborem při navrhování a provozování otopných soustav. Návrh otopné soustavy vychází z výpočtu tepelných ztrát, ve kterém figuruje oblastní výpočtová venkovní teplota. Ta se však od reálné venkovní teploty liší, proto je třeba zajistit, aby teplo vyvinuté otopnou soustavou bylo správně využito. K tomuto účelu slouží regulace vytápění.
Měření a regulace se vzhledem k neustále rostoucím nákladům na energie stává klíčovým oborem při navrhování a provozování otopných soustav. Návrh otopné soustavy vychází z výpočtu tepelných ztrát, ve kterém figuruje oblastní výpočtová venkovní teplota. Ta se však od reálné venkovní teploty liší, proto je třeba zajistit, aby teplo vyvinuté otopnou soustavou bylo správně využito. K tomuto účelu slouží regulace vytápění.
Měření a regulace se vzhledem k neustále rostoucím nákladům na energie stává klíčovým oborem při navrhování a provozování otopných soustav. Návrh otopné soustavy vychází z výpočtu tepelných ztrát, ve kterém figuruje oblastní výpočtová venkovní teplota. Ta se však od reálné venkovní teploty liší, proto je třeba zajistit, aby teplo vyvinuté otopnou soustavou bylo správně využito. K tomuto účelu slouží regulace vytápění.
Zdroj: http://vytapeni.tzb-info.cz/mereni-a-regulace
Měření a regulace se vzhledem k neustále rostoucím nákladům na energie stává klíčovým oborem při navrhování a provozování otopných soustav. Návrh otopné soustavy vychází z výpočtu tepelných ztrát, ve kterém figuruje oblastní výpočtová venkovní teplota. Ta se však od reálné venkovní teploty liší, proto je třeba zajistit, aby teplo vyvinuté otopnou soustavou bylo správně využito. K tomuto účelu slouží regulace vytápění.
Zdroj: http://vytapeni.tzb-info.cz/mereni-a-regulace
Měření a regulace se vzhledem k neustále rostoucím nákladům na energie stává klíčovým oborem při navrhování a provozování otopných soustav. Návrh otopné soustavy vychází z výpočtu tepelných ztrát, ve kterém figuruje oblastní výpočtová venkovní teplota. Ta se však od reálné venkovní teploty liší, proto je třeba zajistit, aby teplo vyvinuté otopnou soustavou bylo správně využito. K tomuto účelu slouží regulace vytápění.
Zdroj: http://vytapeni.tzb-info.cz/mereni-a-regulace
Měření a regulace se vzhledem k neustále rostoucím nákladům na energie stává klíčovým oborem při navrhování a provozování otopných soustav. Návrh otopné soustavy vychází z výpočtu tepelných ztrát, ve kterém figuruje oblastní výpočtová venkovní teplota. Ta se však od reálné venkovní teploty liší, proto je třeba zajistit, aby teplo vyvinuté otopnou soustavou bylo správně využito. K tomuto účelu slouží regulace vytápění.
Zdroj: http://vytapeni.tzb-info.cz/mereni-a-regulace
Nejrozšířenějším způsobem regulace je používání termostatických ventilů a termostatických hlavic, které umožňují automatickou regulaci vytápění a udržují nastavenou teplotu vzduchu v místnosti bez ohledu na přítomnost uživatele. Množství protékajícího otopného média termostatickým ventilem je řízeno pomocí termostatické hlavice fungující na principu tepelné dilatace kapaliny, plynu, nebo pevné látky. Vzhledem k tomu, že každé otopné těleso obsahuje jeden termostatický ventil a termostatickou hlavici, je tím plně zabezpečována individuální regulace každého otopného tělesa. Termostatická hlavice reaguje na veškeré tepelné zisky ve vytápěné místnosti (sluneční zisky, teplo produkované dalšími spotřebiči, živočišné teplo atd.). Termostatické hlavice se nabízejí v řadě provedení, např. s odděleným teplotním snímačem, s dálkovým ovládáním nebo elektronické, obsahující programátor.
Systémy, které umožňují řízení vytápění na základě prostorových teplotních snímačů umístěných ve více místnostech, se nazývají zónové. Zónová regulace může být vodičová nebo bezdrátové.
Regulace teploty v místnosti podle aktuální venkovní teploty spočívající v nastavení teploty topné vody se nazývá ekvitermní regulací. Při nižší venkovní teplotě je požadována vyšší teplota dodávané topné vody, aby došlo k rovnováze mezi dodaným teplem a tepelnými ztrátami místnosti, při vyšší venkovní teplotě naopak. Pro danou místnost lze stanovit soustavu tzv. ekvitermních křivek, které popisují vzájemnou závislost teploty topné vody, místnosti a venkovní teploty. Doba sebou přináší požadavky na využívání moderních systémů a technologií, které se o budovu starají, řídí a monitorují její stav.
Na tomto základě vznikl nový obor, který se nazývá "automatizace budov".
Velká většina těchto systémů je programována individuálně dle požadavků, stavebního a technického řešení.
Příklad ekvitermních křivek pro určitou místnost. Z grafu je patrné, že při požadované teplotě místnosti 20°C a při venkovní teplotě 0°C (prostřední křivka) je nutné dodávat topnou vodu o teplotě větší než 60°C.
